Možná si říkáte, jak to u nás doma zvládají. Jestli tu moji holku už něco naučili, baví ji to vůbec a taky zda pak vlastně poslouchá? Nebo se z ní opravdu stala malá hnědá bestie???

No musím říct, že je Niki samozřejmě po mně a tátovi, a tudíž jednoznačně přirozený talent. Nejprve ji chtěli naučit základní poslušnost jako sedni, lehni, přivolání a chůzi na vodítku u nohy. Jako na obrázku to u nás tedy naštěstí nedopadlo, i když Mili měla někdy namále.. 🙂

Hlavně asi protože má Niki velký vzor ve mně a chce se tak trochu opičit, naučila se Nikuša (i tak ji doma někdy říkají) zvládat základní povely celkem rychle. Je pravda, že Jirka je velmi důsledný a umí při výcviku udržet její pozornost, což Mili někdy chybí. Trochu mě štvalo, že všichni cvičí jen s ní. Vždyť mě to tolik baví, jak já k tomu přijdu? Chvilku jim to trvalo, ale už si našli systém, jak zvládnout zápal nás obou. Sice jsem vyfasovala Milu, protože "já už to přece všechno umím", ale už jsem se s tím nějak srovnala a šlapu jako hodinky.

Na čem s Niki společně pracujeme je naše odloučení. Možná si říkáte, jak je báječné, že zůstala doma s maminkou, ale ona to zase taková hitparáda není. I když se od začátku moji lidé snažili nás průběžně oddělovat, moc se jim to zatím nepovedlo a Niki je tak trochu malý "závislák". I když usínáme odděleně, nakonec nás najdete vždycky spolu a Niki namáčklou na jakékoliv části mého těla. Když nás doma oddělí, to se pak Niki převtělí v malou hnědou bestii, která bolestně naříká. Teď si ale dali předsevzetí mi dopřát trochu odpočinku a docela se jim to začíná dařit. Niki mě taky ráda všemožně olizuje, třeba oči a uši. Když už to nemůžu vydržet, tak začnu málo, pak víc a pak hodně vrčet a nakonec si pořádně štěknu a zjednám respekt. Jestli chcete vidět, jak to pak vypadá, mrkněte na mé video na YouTube (Leave me alone!). Tak nám držte palce nebo ji jednou zakousnu!

Ale to jsem trochu odbočila od tématu. Už s ní tedy začali se základy loveckého výcviku, který jsem absolvovala i já. I když si Jirka umí dost poradit sám, občas zajedeme na trénink do Pohořelic za Peťou Janíkovou, která mě a Jirku všechno naučila (Výcviková skupina ohařů Brno-kurzy Rusava). Niki už krásně zvládá aporty s činkou, nebojí se žádného terénu, chodí pro ni i do rákosu a navíc ji to opravdu baví. S nadšením aportuje cokoliv, třeba i rukavice. Dokonce už pěkně poslouchá i na píšťalku. Teď zrovna začíná trénovat dohledávku a pomalu se chystá na zvěř. Niki moc miluje plavání stejně jako já. Rybník, kam chodila v létě plavat, má rád natolik, že se do něj před týdnem pokusila vlézt, ale naštěstí ji včas zarazili a led pod ní nepraskl. Jak to Nikuše na výcviku jde se mrkněte na videích a fotkách. Více najdete také v nové fotogalerii: Jak Anika trénuje.

Můj synáček Akim Gritty Hunter - po domácku zelenáč, není rozhodně žádný zelenáč! Hodně se "potatil" a maká na honech se svým bráškou Nicolasem (Nicolas Di Margherita) už od začátku podzimu a je opravdu Gritty Hunter - vytrvalý lovec! Je to i pořádný fešák, mrkněte sami. Vždyť je to také vítěz klubové výstavy v kategorii dorostu. No a jeho brácha Nicolas - to je nejen lovec, ale hlavně pořádný výstavní kousek. Mám to ale štěstí na děti i jejich adoptivní rodiče!

Už obě netrpělivě vyhlížíme jaro a těšíme se na další výzvy, které Niki čekají. Snad se z ní do té doby nevyklube opravdová hnědá bestie!

S láskou Vaše

 Aika